Od hospodského rváče k titulu mistra světa - pokračovaní IV.

Život se s Františkem nepáral, ale ani on s ním. František trávil mnoho času v posilovně, kam za ním chodilo plno nových zájemců od dětí po dospělé. Každý den tam bylo živo. Největší zájem vždy vzbudilo, když František se svou náloží začal dělat jednu sérií za druhou. Na konci tréninku si každý chtěl s Františkem zapáčit. Někdy se nechal i položit pro nejeden fotoaparát, aby se mohli ti šťastní pochlubit, kam se v tréninku posunuli. Nakonec se ustálily tréninky každou neděli mezi 11. a 13.hodinou pro všechny, úterý a čtvrtek junioři. Jezdili za ním až z Moravy.

Život jde dál a František se posunul do kategorii Master. 

Změnilo se vedení asociace. Prezidentem České asociace armwrestlingu se v roce 2018 stal Milan Hyršal, členy představenstva Jaroslav Sládek a Michael Svoboda. Oficiálním trenérem asociace se stal Dušan Tesařík, František čestným trenérem. Jaroslav Sládek jako grand master stále vozí medaile z evropských a světových turnajů. Nastala nová éra plná výzev, řešení a úspěchů na sportovní i soukromé úrovni.

Milan Hyršal a František Živný

Ve vztahu s Petrou se Františkovi narodila dcera Maruška (*2014). Po dvou letech však přišel rozchod. František na tom nebyl zrovna dobře, ale vše pomohl zahnat sport s dobrými kamarády. Začal se více věnovat tréninkům, pilování techniky a kondici. Trénoval doma, ale také jezdil do jiných posiloven do jiných měst, aby viděl domácí prostředí svých kamarádů a soupeřů. Přítelkyně Petra po porodu začala závodit v silovém trojboji. V něm se stala dvojnásobnou mistryní České republiky, Evropy a světa a ve své váhové kategorii získala dva světové rekordy. Potom střídala různé bojové sporty a nakonec se dostala k brazilskému jiujitsu, kterému se věnuje profesionálně několik let. Dokonce své dva první zápasy vyhrála. V jiujitsu je mistryní České republiky, Litvy a Německa v kategorii Figure fitness a absolutní vítězka celého šampionátu. Petra a František mají spolu stále dobrý vztah, i když spolu už nežijí. Proto, aby se mohl s dcerou vidět, se nemusí dohadovat. Vidí se s ní třikrát týdně v Jičíně, kam chodí do základní školy. V Jičíně navštěvují cukrárny, dětská hřiště a pamětihodnosti. Při návštěvách babičky a dědy v Dolním Bousově chodí na lávku, podívat se na slavíky, krmí slepice a blbnou doma a na zahrádce.

Petra, František a Maruška

Františkovo velké tělo a velké výkony vyžadují velké přísuny energie. Každý den si dá hned po ránu kávu a jde si zaplavat. Plave rád a každé ráno. Plavání je nejkomplexnější pohyb a nezatěžuje tolik záda. Po cvičení si dá ještě 15 minut na hrazdě.
Po celý den pije čistou vodu a bylinkové čaje na odvodnění, imunitu, na plíce a na uvolnění svalů. V menší míře pije ovocné džusy a zero colu. Na obědy chodí do závodní jídelny. Na večeři jí tepelně upravené maso, hodně zeleniny, tmavý chléb.

V jeho denním harmonogramu převládají tyto aktivity:
V pondělí, ve středu a v pátek cvičí s činkami podle vlastního plánu.
V úterý a ve čtvrtek trénuje páku s juniory.
V sobotu většinou plánuje volno.
V neděli k němu jezdí sportovci z celého českomoravského prostředí, amatéři i profesionální sportovci, a zaměřují se na biceps a tahání.

trénink juniorů

V době, kdy byly možné jen individuální tréninky, se věnoval u kamaráda na statku převracení kola od kombajnu a okrajově boxu. Po uvolnění přidal judo a musado pro posílení prstů.

František si s pomocí své známé, Jany, vytvořil své internetové stránky, kde informuje o hlavních sportovních akcích, kterých se účastní, a výsledcích na nich: https://frantisekzivny.webnode.cz

administrátorka stránek Jana

"Zde je výčet mých největších úspěchů. Přes tyto všechny úspěchy však stále nejsem mistrem Evropy. Proto stále trénuji a věřím, že se mi to v kategorii grand master povede." K roku 2016:

Vzpomínání na návrat po úrazu
Více než 20 let po úrazu a pětileté přestávce stále plně trénuje. Během pětileté pauzy vzpomínal na své začátky, dřinu a hlavně jak se páka dostala do Bousova a to díky firmě Proclima a panu Ladislavu Teichmanovi, který v roce 1997 uspořádal první Proclima Cup v Dolním Bousově. Výzvou stále zůstává titul mistra Evropy a podporou celé jeho okolí. Tréninky a soutěže jsou limitovány hlavně zdravím. Stále se řadí mezi armwrestlingovou špičku. Má za sebou tři mistrovství světa a jedno mistrovství Evropy. Z MS se vrátil s bronzovými medailemi, z ME s bramborovou. Zde se zbytečně vyfauloval. I mistr tesař se někdy utne a znamená to, že taktiku je třeba trénovat a zdokonalovat. Na scéně je již 28 let, kde jej nahání nejen čeští vlčáci. K začátku roku 2023 je šestatřicetinásobným mistrem České republiky.

legenda Cleve Dean

V armwrestlingu soutěžili také osobnosti známé z jiných sportů. Spoluzaložit páku v Čechách mimojiné pomáhal jeden člen známé kapely. Na začátcích české páky soutěžil judista Petr Jákl.
Mezi nejlepší sportovce světa v přetláčení patří John Brzenk, který je nazýván jako nejlepší přetláčeč všech dob. Byl známý hlavně díky variabilitě techniky, kterou mění téměř pokaždé, podle situace v soutěži, dokonce se stejným soupeřem ve stejném zápase. Dalšími známými sportovci v páce byli Devon Larratt, Denis Cyplenkov, Alexey Voevoda, Magnus Samuelsson, Alexej Puškár a Taras Ivakin. 
S většinou Rusů a Ukrajinců soutěžil František před svým úrazem a byl jim rovnocenným soupeřem. S Johnem Brzenkem se utkali na Senecké páce.

Alexej Puškár

John Brzenk

před maskotem sponzora

Mezi nejúspěšnější české reprezentanty se svými výkony zařadili Dušan Tesařík, Martin Vodák, bratři Svačinovi a mnoho dalších. K nejúspěšnějším českým závodnicím patří Gabriela Nosková, Monika Slováková, Daniela Kolníková a Lenka Vojtková (Navrátilová). Dnes je nejlepší Milan Hyršál, současný prezident ČAWA.

Martin Vodák, František Živný, Dušan Tesařík

Mezi další významné sportovce se řadil Dominik "Dodo" Tůma, který ve svém prvním oficiálním zápase porazil Jakuba Bubu. Dalším málo známým pákařem je Františkův kamarád Stanislav Dupkala. Jeho tréninky byly svérázné: nikdy netrénoval s činkami, před turnaji kopal na velké zahradě krompáčem díry a pak je zahazoval lopatou.
Asi většina ze čtenářů někdy slyšela o filmu Over the top. Ten je natočen podle skutečnosti, již zmíněný John Brzenk vyhrál v jednom z turnajů 100.000$ a tahač. „Vždy mně lákalo se takové profesionální soutěže za velké odměny účastnit“, komentoval František. Jako mistr světa se mohl těchto turnajů účastnit, ale musel splňovat podmínku počtu účastí. Což jako Evropan neměl moc možností splnit.
Armwrestling je stále populární sport. Existují televizní kanály, které se věnují jen tomuto sportu a jeho zákulisí. Na youtubu je nespočet profesionálních i amatérských kanálů ze všech koutů světa. Všechny informují i o profesionálních pravidelných soutěžích na národní a mezinárodní úrovni. Kromě amerických profesionálních turnajů jsou nejznámější ve Velké Británii, Rusku (Zlatý medvěd), Polsku (Zlatý tur). Turnaje o velké ceny jsou i v „exotické“ Saudské Arábii. V našich končinách jsou nejznámější mezinárodní Senecká ruka na Slovensku a mezinárodní Golemova ruka na Moravě, letos (2023) poprvé v Čechách, v Dolním Bousově.

O setkání šplhounů a pákařů
Dejme slovo Františkovi: „Jedno z podzimních kvalifikačních kol pro Mistrovství České republiky proběhlo v Branžeži v Českém ráji. Pořadatelé pozvali šplhouny z Mladé Boleslavi se svojí hvězdou Štěpánem Muchkou jako doprovodný program. Pákaři zabrali sál místní restaurace a šplhouni si natáhli lana mezi dvěma topoly kousek od restaurace. Počasí bylo stále letní a sportovci obou disciplín se navzájem pozorovali a hecovali k výkonům. Pro pákaře to byl turnaj, pro šplhouny příjemné zpestření tréninku. Šplh patřil v začátcích novodobých olympijských her k hlavním sportům a první zlatá česká i československá olympijská medaile byla právě ve šplhu. Vítězem na VIII.olympijských hrách v Paříži v roce 1924 byl Bedřich Šupčík. K páce se dostal přes gymnastiku, ve které ještě posbíral několik dalších světových a olympijských medailí. Příjemným zpestřením na Branžeži byla účast několika šplhounů na kláních v páce a několika pákařů na laně. A dokonce se ukázalo, že několik šplhounů páku dříve dělalo. Já mám šplh, hrazdu, tahání se a přitahování na laně jako velice vhodný trénink. Ale při své váze mám lano a rám speciálně upravené. Tady jsem to nechtěl klukům poničit.“

Zajímavosti
I v tomto, nebo možná, právě v tomto sportu existují bláznivé zajímavosti. Mezi pákaři jsou jedna pákařka z Turecka a dva pákaři, Němec a Polák, kteří mají deformaci ruky, nedorostlý šestý prst, ale šlachy a svaly předloktí k němu dorostly. Tuto anomálii v páce velice dobře využili. Na youtube je možno najít videa, kde hlavně pákařky vydávají při souboji úděsné zvuky, videa s roztodivnými rituály před soubojem nebo videa se sportovci, kteří ještě v rámci pravidel zamotávají k vyvinutí větší páky a síly nohy stolu. Úsměvná jsou i videa, kde profesionální pákaři porovnávají své ruce s obyčejnými lidmi.

Frantovi „odchovanci“
Dejme slovo opět Františkovi: „Po celou dobu mého působení v tomto náročném sportu se vystřídalo na trénincích v mé garáži přes 100 lidí, kteří se věnovali páce na soutěžní úrovni. Z těch všech zbyl jen Milan Hyršal. Ostatní přestali závodit kvůli různým bolestem, změnám priorit v osobním životě nebo prostě proto, že nevyhrávali. Za vším vidím jeden hlavní důvod: protože měli slabé tréninky. Ten, kdo trénuje 1x týdně, se nemůže postavit na bednu místo těch, kteří trénují šestkrát až sedmkrát týdně. Já, když jsem se připravoval na mistrovství světa v USA, jsem chodil na směny jako noční hlídač a přes den 10 hodin trénoval. Proto jsem se z mekky armwrestlingu vrátil jako dvojnásobný vítěz.“

Milan Hyršal

František při tréninku

František při tréninku

František při tréninku

František při tréninku

Osobnosti kolem Františka
František se dále rozpovídal o osobnostech, kterého nejvíce ovlivnily. „Mým soukromým a sportovním životem prošlo mnoho lidí. Moji rodiče jsou pro mne stálou a nepřetržitou podporou. Před závody si se mnou vždy povídají, a dokud mohli, tak i se mnou jezdili. Maminka poslední dobou přestala chodit, proto ji několikrát týdně navštěvuji v LDN. Tatínek má osmý kříž na hrbu, ale stále se sám pohybuje a dovede o sebe postarat. Další oporou je neteř Veronika, úspěšná pákařka. Nemohla mít dlouhou dobu děti, přesto jsem se stal hrdým prastrejdou."

Františkovi rodiče

za maminkou v nemocnici

neteř s praneteří

"Ze sportovního prostředí chci hlavně zdůraznit Milana Svobodu, bývalého předsedu asociace, Dušana Tesaříka, kamaráda a největšího soupeře, a Milana Hyršala, kamaráda, sparingpartnera, kluka z našeho města. 
Nedílnou součástí mého života jsou lékaři. Po každých závodech mi dávají dohromady ramena, lokte a záda a jsou ze mě nešťastní. Již 10 let mi říkají, ať skončím. Já jim vždy odpovím, že dokud prášky ztlumí bolesti, budu sportovat a trénovat. Až prášky stačit nebudou, podstoupím všechny potřebné zákroky. Rád bych poděkoval za trpělivost paní MUDr. Chramostové, praktické lékařce, paní MUDr.Kočové, neuroložce, panu MUDr.Kuželovi, ortopedovi, paní MUDr.Belzové, diabetoložce, panu MUDr.Belzovi, psychiatrovi a MUDr.Bobkové, zubařce.
Bez pana Zetky, mého velkého podporovatele a mecenáše, bych zdaleka nedosáhl toho, čeho jsem dosáhl. Podporoval mně před úrazem, v roce 1998 sponzoroval mé první mistrovství světa v Egyptě, i po úraze a sponzoruje mne nadále dodnes. Za to mu patří velký dík.
Po úraze v roce 2005 jsem potkal pana Mirka Roháčka, který mne sponzoroval do roku 2015, kdy mi vybavil garáž sportovním náčiním, které používám dodnes a trénuji tam i mladé začínající pákaře. Za to mu patří velké dík.“

Miroslav Roháček vedle Františka Živného (druhý zleva)

Karel Zetka a František Živný

Historie a pravidla páky
„Podobně jako běh nebo hod kamenem je páka jedno z nejpřirozenějších měření sil, které si vyzkouší každé dítě,“ říká Milan Svoboda, bývalý prezident České asociace přetláčení rukou.
„Nejlepším pákařem je obvykle ten, kdo umí zareagovat na obě techniky. Výhodou jsou ale v obou případech velké dlaně, protože když s ní zápasník dokáže obalit soupeřovy prsty, je to velké plus,“ prozrazuje propagátor tohoto sportu.
Kořeny páky pocházejí z Kanady. V roce 1967 vznikla světová federace a v Kanadě se konalo první mistrovství světa. Pro páku jsou známé také názvy armsport, armwrestling, sportovní přetláčení rukou, kanadský sport či kanadský zápas.
Oba soupeři sedí či stojí proti sobě za speciálně upraveným stolem či deskou. Zápasí se ve stoje, zvlášť na levou a na pravou ruku. Volná ruka se musí držet madla. Soupeři se zaklesnou dlaněmi do sebe a na pokyn rozhodčího (ready GO!) se snaží silou přetlačit soupeřovu ruku. Jedna noha musí být v kontaktu se zemí, druhou může závodník ukročit. Přetláčí se celým tělem, pouze při startu musí být závodník v klidové poloze vyrovnaný nad vyznačeným středem stolu. Loket se opírá o podložku, z níž nesmí sklouznout. Pokud se to sportovci stane podruhé, prohrává. Klasická porážka nastává přetlačením od soupeře na svou polovinu stolu. Musí přitom dodržovat sportovní pravidla a pokyny obou rozhodčích. Souboj zpravidla trvá několik sekund.
K úspěchu jedince mohou hrát roli různé faktory. Síla rukou a především technika jsou dva nejdůležitější faktory, které přispějí k vítězství v přetláčení. Přetláčení je občas využíváno k porovnání, kdo je mezi dvěma či více lidmi silnější. Nevhodná technika a nedostatečné osvalení může vést ke značně bolestivé kroutivé zlomenině pažní kosti, při které může dojít k poškození radiálního nervu. Je několik druhů technik. Dělí se to přibližně na 3 techniky, tzv. vrh, kde sportovec používá hlavně rotátor, zádový sval, pak jsou siloví závodníci, kteří jezdí buď tzv. kladivo přes triceps a přes rameno nebo tzv. spot, kde to člověk balí na pronátor (otočení horní končetiny dlaní dolu) a přes biceps se snaží stáhnout protivníka na podložku.
Soutěže v armwrestlingu na národních, kontinentálních a světové úrovni jsou rozděleny podle pohlaví, věku, váhových kategorií, rozdělených na levou a pravou ruku. Omezeny jsou také striktními pravidly. Jejich porušení se považují za fauly (např. za nadzvednutí lokte z podložky či předčasný start). Pravidla se zároveň snaží zamezit možnosti zalomeného zapěstí před startem, které by mohlo vést k výhodě jednoho ze sportovců. Sportovní akce, kde páka zatím není, jsou olympijské hry. František se jich asi už nezúčastní, ale přesto věří, že se páka na letních olympijských hrách jednou objeví.

Výčet úspěchů na akcích:

Roman Němec a František Němec

A závěr se František vyjádřil k nejbližší budoucnosti: „Budu závodit do 50, ale jelikož jsem ješitný a chci porážet mladé vlčáky a rád si o sobě přečtu v novinách a ten titul mistra Evropy mi také nedá spát a ty bolavé klouby stále trochu drží, tak se obávám, že budu závodit dále.“