Zápis z 12.ročníku PNO
Vloženo: 28.08.2022 | Přečteno 583x
Obr. 1: Plakát (vlevo) a úvodní snímek projekce na velké plátno MB hvězdárny pod stanem (vpravo)
Zápis z PNO Malechovice 2022
Termín 12. ročníku (jak se to již stalo tradicí následující den po poslední akci) stanovil s ohledem na fázi Měsíce Pavel B. s ročním předstihem, a to na sobotu 6. 8. 2022 od 18 h. (Totiž 13. srpna by byl Měsíc starý jeden den po úplňku, kdy se Perseidy ani Měsíc nedají pozorovat!) Téma se neuvědoměle zrodilo dokonce o pár dnů dříve, když jedna milovnice ŽDJC Tamara S. jen tak ze srandy Pavlovi B. nadhodila, aby navštívil Liptákov. Ten na mapě nenašel, nicméně našel „Liptákov filmový“. Jelikož tudy prakticky dvakrát ročně (tam a zpět) projížděl autem naloženým astronomickou technikou, neměl již potřebu jej navštívit zvlášť, resp. namísto toho navrhl místním organizátorům provést malechovické pozorování v cimrmanovském duchu. Toho se ihned chytil Fanda Kozderka a na první dobrou vyřkl dokonalý titul akce „Dvanácté netuctové pozorování Perseid a oblohy denní i noční“. Míra V. se zavázal, že napíše panu Zdeňku Svěrákovi, dr. h. c., osobní dopis s pozvánkou na akci.
V sousední Rovni na(ne)štěstí probíhala konkurenční pivní slavnost. Ačkoliv tradiční jazzová kapela věděla termín akce rok dopředu, s radostí si prodloužila dovolenou (přesněji hrálo se někde jinde) a kapelník Fanda Kozderka přišel s jiným řešením hudebních vstupů. Nemohla chybět již tradiční kapela HáRáPeS (resp. HáFRáPeS = Hanuš, Fanda, Radek, Petra a spol.), zejména jejíž francouzský repertoár mají Fanda a Pavel v oblibě. Jelikož Fandův kamarád Martin k oslaveným padesátinám dostal originální dárek vymyšlený Jirkou Hanušem – novou punkovou kapelu Rámová pila, jejíž první zkouška a vystoupení se velmi vydařila, nacvičené kousky měly být na Fandův návrh „znovu zopakovány při hvězdičkách v Malechovicích“. A do třetice se jmenované Pétě od HáRáPSů konečně po letech pozvánek a přesvědčování podařilo na akci přivést ještě jedno nové hudební těleso Fired Flies (v překladu „Vyhozené mouchy“ – po nedohodě s vedoucí původní kapely Fireflies = Berušky). Krásné a sympatické dívky koukaly s vytřeštěnýma očima na plakát, kde byly nedopatřením přejmenovány na „Fayat Fays“ (pozn.: nepřeložitelné). Nejspíš za to může diktování jména kapely do telefonu; ještě že máme ty maily…
Obr. 2: Aktuální předpověď počasí z pátku 16 h
Pavel B., který připravoval odborný program, namísto výtečného Pavla Suchana, jenž nemohl přijet z Francie, aby se opět zúčastnil, pozval jeho kolegyni z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i., RNDr. Soňu Ehlerovou, Ph.D., která si po jednoznačném doporučení Míry V. v zájmu pestrosti programu připravila „velmi krátkou“ přednášku s titulem „Jsou-li tam žáby taky“ o životě ve vesmíru a jeho hledání zejména pomocí přístrojů Evropské jižní observatoře (ESO). Do poslední chvíle nebylo jisté, zda a jak se podaří cimrmanovské téma dodržet, ale při pohledu na nejistou předpověď počasí jeden den před akcí se Pavel rozhodl do toho jít – s vědomím, že program je potřeba něčím zaplnit a že „Dvanácté netuctové PNO…“ se už nikdy nemůže opakovat. Za jeden rok, jeden den a jednu minutu připravil scénář prvního odborného bloku od cca 19 h (a to po páteční telefonické poradě s Fandou Kozderkou, který zrovna vařil guláš). Pro vysvětlení rok vše nosil v hlavě a promýšlel a za jeden den (pátek 5. 8. 2022 cca 11 h – 11 h následujícího dne D – dne akce) sepsal úvod a dva referáty s plánovanými názornými ukázkami a odeslal je Pospíšilům ke schválení, nejlépe do svého odjezdu plánovaného v 15 h (reálného v 16 h). Tu jednu minutu trvala bohužel či naštěstí nezaznamenaná improvizace na místě, kdy si Pavel uvědomil, že si pomůcky pro ukázky zapomněl v autě a musel tomuto zjištění přizpůsobit celé své vystoupení (jinými slovy připravený text byl zcela nepoužitelný, bylo třeba mluvit spatra). Celkem tři referáty jsou zvláštní přílohou k tomuto zápisu.
Dáše K. se cca 5 dní před akcí omluvily dvě rodiny, které s realizací měly pomáhat a které Dáša jen uklidnila slovy, že „to dobře dopadne“ (důvody: CoViD a nečekaná služební cesta). Namísto soutěží program pro děti (konkrétně shazování plechovek, skákání v pytli, haptické zastavení – rozpoznávání předmětů po hmatu naslepo, alkoholické brýle a tvůrčí dílny, kde bylo cílem z korálků symbolizujících jednotlivé planety i asteroidy vytvořit náramek představující Sluneční soustavu – doporučeno psát s velkým S, aby naše soustava u Slunce mohla být pod náporem nových astronomických objevů odlišena od cizích slunečních soustav u jiných hvězd neboli sluncí) připravily tři mladé maminky a čtenářky libošovické Knihovny Antonína Bocha: Ilona Prudičová z Libošovic, Marie Jandová z Rytířovy Lhoty a Lenka Plachá ze Sobotky. Pomáhali i jejich manželé a děti. Drobnou aktivitu pro děti si přichystala i Šárka s Danielem z Hvězdárny MB. U gastro-stolu namísto Šestákových letos Dáše pomáhala Tereza, manželka Radka z hudební skupiny.
Letos kopec nechal posekat Obecní úřad Libošovice. Jan „Matěj“ Jakl od Kunstů z č. p. 4 opravil mobilní WC (poškozené od převržení větrem). Stan byl postaven v 11 h za cca 45 minut pod vojenským vedením Míry V. za pomoci HáRáPSů, rodiny Kunstových a Pavla Pospíšila. Rovnou z Francie do Malechovic přijel pomoci se stavbou stanu i Miloš S. z Nové Paky, který se kvůli dopravní nehodě, zácpě a objížďkám v Německu už nestíhal otočit doma, a proto zaparkoval svou naloženou velkou dodávku dole pod kopcem.
Pavel B. si v 16:50 h v Libošovicích od paní Jaroslavy Ortové vyzvedl klíč od pokoje č. 4 v penzionu Dvě růže, kde se nedlouho před ním v pokoji č. 2 již ubytovala „jedna paní“. Tou, jak se později ukázalo, byla dr. Soňa Ehlerová, která přicestovala vlakem s Pavlovými asistenty z MB hvězdárny, kterým se sice zdála povědomá, avšak záhadně vystoupila už v Libošovicích (no, přece také pro vyzvednutí klíčů…) a na místo došla pěšky s batohem a dvěma taškami odměn a upomínkových předmětů pro účastníky. Pavel B. potkal dr. Ehlerovou na silnici před Třemi zuby (domem Pospíšilů), kam oba tedy rovnou zahnuli – doladit program a vytisknout finální podobu referátů, kde Pavel P. (pamětník dr. Ivana Šolce) provedl jednu jedinou opravu „Ivana“ (jak by nikdo dr. Šolcovi neřekl, protože to prostě nemohl být on) na „Ivánka“. Už zbývalo jen posilnit se na akci dobrým jídlem a rozhodnout, kdo scénku uvede, kdo přednese první referát a kdo vznese dotaz. Na místě už pak jen mohl být doplněn údaj „před 19 lety“.
Průběh akce
V 18:00 h byli na místě prakticky jen organizátoři a téměř všichni účinkující (jen nové kapely nebyly zcela kompletní). Jelikož nebylo pro koho hrát, začátek prvního hudebního bloku skupiny HáRáPeS byl posunut na později okolo 18:30 h, kdy byl na místě již dostatečný počet účastníků. Oficiální zahájení akce proběhlo kolem čtvrt na osm. Úvodní tradiční báseň Malechovice od Josefa Brože přednesla předsedkyně OSM Alenka Pospíšilová a poděkovala všem, kdo se zasloužili o realizaci akce (Obecní úřad Libošovice, Kozderkovi, Míra Vaněk, maminky, hvězdáři z Mladé Boleslavi, …). Plánovaná vsuvka o suchu byla vypuštěna, protože v den akce přišla po nesnesitelných vedrech silná bouřka, která pročistila a ochladila vzduch.
Po Alence převzala slovo Dáša K., která v úvodu zavzpomínala na začátky, kdy „se na kopci sešlo cca 12 lidí, přinesli si pivo a strávili pěknou noc s Perseidy“, rovněž poděkovala všem spoluorganizátorům a účinkujícím a zmínila důležité organizační informace (WC, parkoviště, odpadky, stůl pro donesené občerstvení i minibar…). Po Dáše se slova ujal Míra V., který přivítal vzácného hosta dr. Soňu Ehlerovou z Astronomického ústavu AV ČR, ukázal svou helmu pro příspěvky a zahájil po úvodním hudebním vystoupení první odborný blok – tři referáty (viz zvláštní příloha):
1) BC. Daniel Kučava, MBA (Badatel Cimrmana, mladoboleslavský astronom) s názvem „Největší malechovický objev“,
2) dr. Pavel Brom, CSC (Cimrmanův skromný ctitel) – referát o možném vzniku šolcátka a
3) DOC. František Kozderka (Doživotní obdivovatel Cimrmana) se třetím příspěvkem na téma „Vliv jazzu na růst mechů a lišejníků“, věnovaným památce malechovického rodáka, středoškolského profesora a botanika Josefa Nováka (1846–1917).
Je třeba zdůraznit, jak osobitě a bravurně zvládl Dan přednést první referát, a to jen po jediném přečtení (a nastudování mezi 18–19 h) a po jednom pivu, čehož se Pavel obával zbytečně. Rovněž obdiv patří i třetímu autorskému přednesu Fandy Kozderky, který měl po štípnutí vosy do dolního rtu hu(d)bu jak „havajskej domovník“ (samozřejmě mimo scénář a plán; cibule mezi pysky mu příliš nepomohla)…
Na závěr dr. Brom divákům vysvětlil, že tradičně následující scénku nebylo možné během 15 minut důkladně nacvičit a že by vlastně byla zbytečná, protože mnohem lepší divadlo sehraje sama příroda čili hvězdy na překrásné malechovické obloze… Nakonec pozval účastníky jednak k pozorování Slunce pomocí zmíněného, avšak zapomenutého Šolcova slunečního zrcátka bez odrazné vrstvy(!), dále pomocí dalekohledu Onyx s Herschelovým a žlutým filtrem na automatické montáži EQ-6, jednak k pozorování okolí pomocí středně velkých přenosných dalekohledů (achromát SkyWatcher 150/750 a apochromát Astro Professional s průměrem 10 cm na azimutálních montážích s třecími spojkami), a to až do západu slunce ve 20:35 h. Zájemci mohli setrvat ve stanu na druhé hudební vystoupení skupiny HáRáPeS.
V dalekohledech byly do soumraku vidět Trosky, a to bez návštěvníků, Vyskeř (které letos nebyly nasvíceny – pravděpodobně z důvodu výrazného navýšení cen za energie), dále Kozákov a Ještěd, které naopak v noci nasvíceny zůstaly. Zájemci chtěli ještě za soumraku vidět srpek Měsíce, což bylo rozumné, protože kvůli nízké výšce nad obzorem se Měsíc poměrně rychle ztrácel za střechou sousedního baráčku, kde ani stěhování těžkého dalekohledu příliš nepomáhalo. Počasí a podmínky k pozorování vesměs odpovídaly předpovědi, pozorování za vyšší vlhkosti a při menších zvětšeních bylo možné, avšak člověk si musel třeba chvilku počkat na lepší obraz. U dalekohledů Pavlovi B. pomáhali Miloš S. a Pavlovi asistenti z mladoboleslavské hvězdárny Daniel a Šárka. Ve slunečním dalekohledu byla na povrchu Slunce viditelná jedna větší skupina tmavých slunečních skvrn a dvě velké samostatné ohromné skvrny, které bylo možné na Novákově kopci historicky poprvé (konečně!) pozorovat i v obrazu vytvořeném dovezeným šolcátkem.
Před úplným setměním byly na montážích jen vzájemně prohozeny dalekohled Onyx s novým okulárem Hyperion 5 mm a hlavní pozorovací dalekohled SW 150/750 s převracecím hranolem a novým Hyperionem typu zoom. To vyžadovalo ještě doplnit dvě protizávaží a sestavu přístrojů vyvážit. Vyhřívání optiky nebylo potřeba, protože rosa kupodivu nezačala padat až do úklidu dalekohledů na samém začátku svítání. Kolem 23 h se v souladu s předpovědí počasí výrazně vylepšilo a hvězdy v dalekohledu začaly zářit jako diamanty podobně jako v předchozím roce. Opakovaně se pro zájemce pozorovaly Alcor a Mizar ve Velkém voze, barevná dvojhvězda Albireo, po východu nad stromy Saturn a Jupiter, Velká mlhovina v Andromedě, otevřená hvězdokupa Chí a h v souhvězdí Persea, kulová hvězdokupa M13 aj. Zájemci se často a opakovaně ptali na orientaci na obloze, jak se jmenuje daná hvězda, kde je Malý vůz apod. Zde výrazně pomáhalo Pavlovo zelené laserové ukazovátko. Zájemci byli nejvíce okouzleni maličkými prstenci Saturnu, který většina správně v zorném poli rozpoznala. Byly vidět vzorně v jedné přímce i všechny měsíce planety Jupiter, včetně dvou tmavých pásů v Jupiterově atmosféře.
Po druhém vystoupení skupiny HáRáPeS pod stanem přišel okolo 20:30 h čas na přednášku RNDr. Soni Ehlerové, Ph.D., s titulem „Jsou-li tam žáby taky“. Po krátkém úvodu paní doktorky Alenka Pospíšilová zarecitovala báseň právě Jana Nerudy Seděly žáby v kaluži. Umělecká část přednášky byla doplněna představením obrazu Přemysla Dolenského „Jsou-li tam žáby také“ (1994). Téma o hledání života ve vesmíru, kdy se využívají nejmodernější přístroje Evropské jižní observatoře ESO i další, se ukázalo být velmi podnětné, protože se rozvinula vášnivá debata na související témata i z oblasti ekologie (detekce oxidu uhličitého apod.). Dr. Ehlerová neopomněla dovézt a rozdat dětem různé upomínkové předměty s logy ESO, Astronomického ústavu aj. Vysvobodil ji po více než hodině Pavel B., který měl uvést nové uskupení nikoliv na obloze, ale na jevišti – již připravené kytarové pěvecké trio „Fayat Fays“, správně Fired Flies. Její malechovická premiéra měla velký úspěch a musí být zopakována, a to nejen proto, že ji Pavel u dalekohledů vůbec nedostal šanci zhlédnout, bohužel ani poslechnout si v klidu alespoň několik písniček…
Po půlhodinovém vystoupení před 23 h byla poslední hudební skupina Rámová pila již kompletní, Jiří Hanuš měl správně naladěnou kytaru a Dáša měla správně naladěnou pípu (kterou si nově pořídili Hanušovi). Fanda pověděl mistru Hanušovi (bez orloje, zvukaři s tabletem): „Pusť to ještě víc nahlas!“ Hanuš odpověděl: „To už víc nejde.“ Fanda: „Tak to je dobře!“ A skupina spustila mnoho svých písní ze života… Mimo stan u dalekohledů se lidé kupodivu stále opakovaně ptali Pavla na oblohu, nikoliv proto, že je to tak zajímavé a že si to musí poslechnout znovu, ale nejspíš proto, že ho pořádně neslyšeli kvůli hlasitému punku! Překvapivý úspěch třetí kapely nejlépe vystihly dámy, které Fandovi hned po vystoupení řekly: „Pane Kozderka, že hrajete jazz, to víme, ale že taky punk, to jsme teda netušily.“
Dr. Ehlerová, které se věnoval Honza Myška z MB hvězdárny, dostala Alenčin srnčí guláš s knedlíkem a bez kostí. Dobrák od kosti i od Kosti Pavel P. všem při pozdní večeři představil svou sbírku o Kosti. To inspirovalo Honzu M. i ostatní k noční výpravě a obcházce hradu Kost, který si chtěl vyfotografovat. To nakonec nebylo možné pro nedostatečné, resp. žádné osvětlení, což je z hlediska ochrany přírody a nočního prostředí před světelným znečištěním chvályhodné. Kvůli tomu se opomnělo dovézt na kopec hladovému hvězdáři Pavlovi poslední porci guláše, z čehož byla Alenka velmi nešťastná a doufala v záchranu od Dáši, což dopadlo dobře. (Tu porci další den snědl Pepa K., protože Pavel se při zahájení zápisu z akce u Kozderkových hned nato musel vys*t a ve zbytku dne potřeboval prodiskutovat témata ze života se životem ošlehanými Kozderkovými.) Honza M. se po neplánované výpravě vrátil s dr. Ehlerovou na Novákův kopec, aby zažili atmosféru akce při úplné tmě a pod vyjasněnou oblohou. Nakonec ji cestou domů odvezl do penzionu Dvě růže, který byl letos poprvé využit (i nevyužit Pavlem B.).
Kolem půlnoci už většina hostů byla unavena a odešla, zbylo jen „železné jádro“. Cca desítka lidí včetně „malého“ Pepy seděla pod stanem, hrálo se, zpívalo, popíjelo a pojídalo… Někteří poslouchali a pozorovali dalekohledy již poměrně vyjasněnou oblohu či přecházeli mezi oběma stanovišti, případně se chystali ulehnout. Šťastlivci pod oblohou občas zahlédli neslyšitelnou, ale viditelnou padající hvězdu, zatímco někteří nešťastlivci pod stanem občas sami spadli z lavičky, což sice nebylo vidět, ale dobře slyšet až u dalekohledů. Největší vytrvalci nakonec sklidili audio-aparaturu a přesunuli se na „afterparty“ do domu Kozderků, resp. ven na dvůr. Dáša, která „zrádné Proseco zodpovědně jen usrkávala až do nástupu Rámové pily“, pravděpodobně díky němu okolo 3 h ráno vymyslela nejlepší nocleh pro Pavla B. v tzv. „bydlíku“ přímo na místě, který pro něj odemkla. Poslední z kopce odcházeli Josefové Kyselovi kolem 4 h, kteří společně s Mírou Vaňkem (jenž ulehl do spacáku pod velkým stanem, obklopen lavicemi položenými do ohrádky, aby mu nefoukalo na nohy) pomohli při teplotě cca 13 C a vlhkosti 70 % Pavlovi uklidit astronomickou techniku. Pavel ulehl v bydlíku kolem půl páté, kdy již pomalu začalo svítat.
Na závěr trocha statistiky:
Míra napočítal jistých 91 návštěvníků (společně s organizátory a účinkujícími, kteří se rovněž zúčastnili astronomického pozorování, počet účastníků přesáhl stovku; na označující pásky se zapomnělo). Z toho asi 30 lidí přijelo na akci úplně poprvé. Více návštěvníků akce bylo na základě Mírova vyptávání motivováno kapelami. Dětského programu se zúčastnilo minimálně 27 dětí. (Bylo zakoupeno 10 druhů korálků za 2500 Kč pro předpokládaných 30 dětí.) 11 osob na kopci přespalo, z toho 2 v jediném stanu, zbytek pod širákem na plachtě (Míra V. mj. jako hlídač přespal pod velkým stanem). Na kopci bylo maximálně napočítáno najednou 26 aut, v průběhu akce se vystřídalo asi 30 aut (bez aut účinkujících a bez velké dodávky Miloše S. zaparkované pod kopcem). Oproti nepříjemným hostům (prudiči u baru a magor s vysílačkou) v minulém roce letošní průběh akce s účastí nižší o cca 30 % byl poklidný a příjemný, zkrátka bezproblémový.
Letos se vypilo 65 litrů piva, nově 15 litrů Proseca (z 20 litrového soudku), 30 litrů různých ovocných moštů, 6 litrů citronády, 10 nealko piv, jenom 2 kafe a 3 litry minerálky Magnesia. Snědlo se 40 porcí guláše a 15 klobás.
Termín příštího ročníku byl po konzultaci s kapelou stanoven na sobotu 12. 8. 2023 od 18 h, kdy Měsíc sice vyjde až dlouho po půlnoci, avšak kdy budou moci opět po dovolené ve svém obvyklém termínu organizačně vypomoci členové skupiny HáRáPeS.
U Pospíšilů až druhý den po akci(!) a po druhém příjemném noclehu v Kozderkovic „bydlíku“, za hudebního doprovodu „malého“ Pepy, který se chystá k maturitě, konečně sepsal
Pavel Brom
Obr. 3. Celkový pohled (aktivity pro děti, v pozadí dalekohledy a velký stan). Foto: Ing. Jaroslav Marek
