Historie obce Podkost
Vesnice pod hradem Kost byla podle dochovaných zpráv založena v roce 1636. Nachází se v nadmořské výšce kolem 300 metrů. Zčásti je obklopena lesy a zčásti úrodnými poli.
Podle historika profesora Josefa Pekaře však nejprve byla postavena krčma, že "ač krčma se chlubila velkými literami nápisu, že pochází z roku 1516, byla mnohem starší, pravděpodobně jako hrad sám, jako první a jediné stavení v podhradí Kosti byla od začátku jakousi mateřskou chalupou celé Podkosti".
Později přibylo několik stavení, v nichž se provozovala řemesla potřebná pro život na hradě a v pivovaře. Tak tu žil bednář, který pro pivovar dělal sudy (dodnes se zachovalo č.p. 8, kde mluvíme o bednárně), kovárna č.p. 31 (v provozu ještě po druhé světové válce). Žil tu tesař, zedník, studnař, švec, řezník, byl zde obchod se zbožím. Také zde byla cihelna, v hlinovníku v 60. letech tohoto století při kopání základů pro rodinný domek č.p. 51 byly nalezeny základy cihelny, neboť se zde nacházela výborná hlína pro výrobu cihel.
Později přibývala stavení, v nichž žili lidé, pracující v nedalekém dvoře a na hradě. Později ve dvoře Semtín žili deputátníci, kteří pracovali převážně na polích (poklasný, ovčák, sadař). Také se zde pěstoval chmel pro pivovar (ne nadarmo se říká "na chmelnici"), dozrával zde len, který se máčel v Černém rybníku (odtud Pazderna - ve skále zbyly otvory po trámech). Snad se zde pěstovalo i víno, neboť pod hradem se nachází stavení č. 17 - vinopalna.
Jak šla staletí, vesnice se pomalu zvětšovala, prostor pod hradem již nestačil pro nová stavení a tak se stavělo nad koci směrem k Semtínské lípě při silnici.
Vesnici se také nevyhnuly války: nejprve to byla válka třicetiletá (1618-1648), kdy Kostecko okupovaly armády Švédů, potom válka prusko-rakouská 1866 (odtud památník u Pomníků), první světová válka - jen okrajově, a konečně druhá světová válka, kdy se v lesích ukrývali partyzáni a zajatci - pomalu zapomenutý je případ z té doby pana Klímy.
Po druhé světové válce mnoho rodin z obce odešlo do pohraničí, vesnice se pomalu, ale jistě vylidňuje. Také díky neuváženému zásahu vyšších orgánů se zde nesmělo stavět. Úhonu utrpěl v roce 1947 i hrad Kost, kdy při požáru dvou domků shořely také střechy hradu. Později díky východočeským památkářům hrad dostal nové střechy, částečně i novou fasádu a vevnitř se mnoho změnilo k lepšímu.
Mladí odešli za prací do měst, v mnoha domcích zůstala jen starší generace. Ještě štěstí, že o domky mají zájem městští lidé, používají domky však jen na rekreaci - stali se z nich chalupáři. V roce 1905 bylo na Podkosti 238 obyvatel, v této době nás zde žije pouhých 50 stálých obyvatel.
Velkým přáním zdejších lidí bylo vybudování nové prodejny potravin. V sedmdesátých letech skutečně došlo v takzvané akci Z ke stavbě nové prodejny, úřadovny národního výboru a knihovny. Prodávalo se zde jen několik roků. S novým režimem zanikl obchod, doprava autobusem je omezena, jen pro školní děti dvakrát denně jezdí.
Hrad Kost převzal do své správy majitel hrabě Kinský, hotel částečně modernizovaný již v minulém režimu Jednotou převzal majitel p. Víšek z rodu Helikarů.
Poslední dobou se zde postavilo několik domků, spíše však chat. V žádném domě v obci nechybí sociální vybavení.
O tom, že na Podkosti žijí šikovní lidé, svědčí i následující výčet: vlastními silami si sestrojil traktůrek pan Jaroslav Volf z č. 32, paní Tyrychtrová, vyhlášená švadlena, ušila nejméně 150 svatebních šatů (z č. 33); paní Tanečková je zase v obci známá jako výborná fotografka (č.p. 53), zedník pan Josef Ječný z č.p. 29 postavil Jednotu a snad nechyběl při modernizaci žádného domku v obci, pan Šouta z č.p. 37 byl krejčím, jím ušité šaty a knoflíky vydržely celou věčnost.
zdroj: www.craj.cz