Prodloužení životnosti řezaných květů ve váze
Prodloužení životnosti řezaných květů ve váze
Ve váze využíváme řezané květy z různých skupin květin: mohou to být letničky, dvouletky, trvalky, cibulnaté a hlíznaté květiny nebo různé skleníkové květiny.
Občas slýcháme, že přidáním něčeho do vody se nám prodlouží kvetení rostlin a uvádí se třeba cukr nebo sůl. Přidáním soli můžeme ale pouze zkrátit kvetení, u cukru je to opačné ale za určitých podmínek. Při malém nakvétání květů v zimním období můžeme přidáním cukru umožnit spolehlivější nakvetení, ale cukrem na druhé straně rovněž přikrmíme bakterie ve vodě. Pak bychom museli přidat do vody baktericidní přípravek.
Může se nám objevit otázka, proč nám některá kytice květů vydrží ve váze dlouho a naopak jiná nám brzy odkvete? A můžeme to nějak ovlivnit? Je mnoho faktorů, které mají vliv na délku kvetení květin ve váze. Některé z nich můžeme více nebo méně ovlivnit:
Základním faktorem jsou genetické vlastnosti rostlin, čili je důležité brát ohledy na druh květin. U některých druhů je třeba znát i odrůdy daného druhu – třeba u růží některé odrůdy (kultivary) nám ve vodě vydrží i třikrát déle.Velmi důležitá je i sklizňová zralost daných druhů. Většina druhů květin se sklízí v době plného rozkvětu, některé však v době, kdy jsou rozkvetlé jen z části. Předčasným řezem můžeme docílit toho, že se poupata ve váze nerozvinou, pozdější řez zase snižuje trvanlivost ve váze.
Příklady květin s průměrnou dobou životnosti ve váze a sklizňová fáze:
| Astra čínská | 8-12dnů, řežou se téměř rozvité květy |
| Hledík větší | 9-12 dnů, je rozkvetlých spodních 5 květů |
| Pivoňky | 7-10 dní, sklízejí se poupata, ukazující barvu |
| Konvalinka vonná | asi 5 dní, nejméně polovina květů rozkvetlých |
| Kosatec (Iris barbata) | jeden květ asi 3dny, celý stvol až 10 dní, vykvétá postupně, sklízí se, když nejspodnější poupě ukazuje barvu |
| Tulipán | 5-7 dní, sklízí se s dobře vybarveným, ale ještě uzavřeným poupětem |
| Narcis | 4-6 dní, poupě ukazuje barvu |
| Jiřinka proměnlivá | 5-10 dní, řeže se v plném nakvetení |
| Mečík | asi 2 týdny, řeže se před otevřením prvního květu |
| Alstromerie | 2-3 týdny, poupata jsou vybarvená a začínají se otvírat |
| Anturium | až 3 týdny, květy v palicích rozkvetlé v polovině až dvou třetinách |
| Frezie | 6-9 dní, sklízí se, když rozkvétají 1-2 květy v květenství |
| Gerbera | 5-12 dní, 2-3 kruhy trubkovitých květů v úboru mají zralé prašníky |
| Chryzantéma | 2-3 týdny sklízejí se, když úbory dosáhnou dvou třetin konečné velikosti, polorozvité i zcela rozvité. |
Orchideje řežou se v plném nakvetení, jejich trvanlivost je:
Cattleya 10 dnů
Phalaenopsis asi 3 týdny
Cymbidium 1 měsíc
Paphiopedilum 3 týdny
Ve váze déle vydrží takové květiny, které mají na jednom stonku více květů a poupat a vykvétají postupně (lilie, drobnokvěté karafiáty, chryzantémy, alstromérie, orchidej Dendrobium,…). U květenství se řežou rostliny, když je asi polovina květů otevřena.
Velice důležitý faktor je voda. Vyšší teplotou a delší dobou bez vody se zvyšuje ztráta zásobních látek a vody v rostlině. Zavadnutím květů se snižuje jejich trvanlivost. Voda by měla být úplně čistá, pokojové teploty, nikoliv chladná, aby nedošlo k tepelnému šoku. Lepší je spíše měkká, s nízkým obsahem chloridů a železa. Vodovodní tvrdou vodu zlepšíme, necháme-li ji odstát, nebo ji převaříme a po vychladnutí slijeme, aby se zbavila usazenin po vaření. Velmi důležité je vázy po určité době čistit a dezinfikovat.
Teplota v místnosti. Vyšší teplota zkracuje životnost květů. Pokud chceme někomu darovat kytice květů až později a nechceme, aby rychle odkvetla v teplé místnosti, můžeme ji dát na určitou dobu do chladné místnosti nebo i do chladničky. Ale nemůžeme to udělat se všemi květinami – pozor na orchideje a anturia!
Doba sklizně dle denní doby. Z hlediska fyziologického by bylo nejlépe sklízet v době, kdy má rostlina nejvíce zásobních látek, a to je večer. Z praktického hlediska se to neprovádí, ale hlavně se sklízejí květy v ranních hodinách za chladna. Nikdy neřežeme květiny v horkých poledních či odpoledních hodinách.
Stáří mateční rostliny. Pokud máme starší a mladší keře růží, déle vydrží květy ze staršího keře. - Chudá a bohatá půda na živiny. Ani příliš chudá, ani příliš výživná půda není vhodná pro větší trvanlivost květů rostlin, které na nich rostou. Nejlepší je půda nebo substrát se střední zásobou živin.
Úprava květního stonku. Aby rostlina byla schopna přijmout co nejvíce vody, je třeba ji seříznout šikmým, dlouhým a hladkým řezem. Proto je nutné k řezu používat ostrý nůž. Stonkům odstraníme spodní listy, ve vodě by zahnívaly. Není třeba dávat příliš mnoho vody do vázy, jenom aby byly květní stonky mírně ponořeny a po čase se daly znovu zkrátit. Ale pozor na kupované kytice vázaných květů, kdy někdy i profesionálové nenechávají spodní části rostlin a zeleně v rovině a proto vám některé části kytice odcházejí.
Snášenlivost květin k sobě. Některé květiny se nesnášejí s jinými, proto je k sobě nedáváme ani krátkodobě. Růže je nejraději ve váze sama. Stonky ronící bílé „mléko“ či sliz jako např. narcisy, zkracují dobu kvetení ostatních rostlin ve váze.
Zdravotní stav rostlin. Pokud je rostlina napadena chorobami a škůdci, je životnost květů z ní podstatně kratší. Sklízené květy by neměly být zvadlé. Ale ani mokré (třeba od deště) ve vlhkém prostředí se více množí houby.
Obsah látek v ovzduší – konkrétně etylén. Je to uhlovodík, je v určité míře produkován i rostlinami, působí v nich i jako fytohormon. Ale urychluje i stárnutí květů. Proto není dobré umisťovat květiny zvláště tam, kde je vyšší koncentrace etylenu, jako je při skladování ovoce a zeleniny, kde se rozkládají organické látky, kde je více výfukových plynů apod. Citlivější na obsah etylenu v ovzduší jsou alstromérie, karafiáty, hledíky, lilie, orchideje atd. K omezení vlivu na kvetoucí rostliny by se měly používat antietylenové přípravky. Dá se použít např. dusičnan stříbrný. Thiosíran stříbrný (z angl. označován zkr. STS) omezuje produkci etylenu a snižuje citlivost k tomuto plynu. Má i mikrobicidní účinky. Soli stříbra znečišťují životní prostředí, a proto se začínají užívat i méně nebezpečné látky.
K látkám omezujícím žloutnutí listů (chryzantémy, alstromérie, lilie) patří některé růstové látky, jako např. kyselina giberelová a kyselina indolyloctová. Baktericidní látky omezují rozvoj bakterií ve vodě. Dá se využít např. Septonex, chlor, síran hlinitý, borax, Acylpyrin atd. Výživné látky dodávají energii k vykvétání, používá se třeba sacharóza, glukóza apod.
Abyste nemuseli sami kombinovat různé přípravky pro prodloužení životnosti vašich řezaných květin, dají se v obchodě s květinami koupit malé sáčky, které obsahují všechny potřebné složky ve správném poměru (tj. výživu květů, baktericidní složku, látku omezující žloutnutí a antietylenový přípravek.) Tyto sáčky mají univerzální složení pro více druhů květin nebo jsou určeny speciálně pro určitý druh květin.
Ing. Josef Brixí CSc.