Zápis z 15.ročníku PNO

Obr. 1:  Plakát (vlevo) a úvodní snímek projekce na velké plátno pod stanem (vpravo)

Zápis z PNO Malechovice 2025

Když bylo zjištěno, že maximum meteorického roje Perseid 12. 8. vychází v roce 2025 doprostřed pracovního týdne, bylo na základě loňských přání několika účastníků učiněno okamžité rozhodnutí pokusit se domluvit s jičínskou hvězdárnou, která pořádá obdobnou akci, aby si termíny nekonkurovaly a zájemci včetně pracovníků MB hvězdárny mohli navštívit obě akce. Dřívější sobotu 9. 8. 2025 si jako první vybral David Vališka pro jičínskou hvězdárnu, neboť následující týden plánovali organizaci přechodu Českého ráje s ukončením právě na hvězdárně v Jičíně. Pro PNO 2025 v Malechovicích tedy zůstala sobota 16. 8. 2025 s příznivější fází Měsíce okolo poslední čtvrti, aby tolik nepřesvětloval oblohu a aby jeho pozorování, popř. focení bylo příjemným zpestřením. S tímto termínem rovněž počítali i pozvaní hudebníci, kteří znovu vypomohli postavit na Novákově kopci v malebné obci Malechovice v Českém ráji tradiční velký vojenský stan, a to v rekordním čase 40 minut (v devítičlenném týmu). Po loňském úspěchu měl být letos poprvé na PNO vyzkoušen větší stánek nůžkové konstrukce 3x6 m s modrou střechou (která tolik neláká hmyz) pro bar, čímž obsluha baru i konzumenti měli získat více místa k dispozici. I v roce 2025 byl projeven zájem o účast a přednášku prof. RNDr. Petra Kulhánka, CSc., jemuž se bohužel termín nehodil kvůli kolizi s dovolenou, proto si astronomické povídání s projekcí opět připravil vedoucí mladoboleslavské hvězdárny Pavel Brom. Jako letošní téma nakonec zvolil „Extrémy v našem vesmíru“, a to z velmi širokého úhlu pohledu.

Předpověď počasí byla jako obvykle s menšími výkyvy nadějná k pozorování, resp. v týdenním předstihu se zdála horší než pro Jičín, ale nakonec to dopadlo lépe ve prospěch PNO, neboť v Jičíně se se 9. 8. obloha oproti předpovědi zcela vyčistila později až ve 2 h v noci, zatímco v Malechovicích se v souladu s meteogramem začala čistit již mezi 17–23 h. Oproti předpovědi byla obloha zcela bez mráčku o hodinu dříve již ve 23 h – viz obr. 2. Pavel chtěl z MB hvězdárny vyjet v 15 h, ale s raketovým modelářem Petrem Dobromyslovem (s licencí FAI: CZE 123-111) dokončovali komponenty pro raketu a nový typ laserového ukazovátka až do 15.40 h. Pavel, sledujíc vývoj meteogramu, na poslední chvíli ještě přibalil Herschelův hranol k pozorování povrchu Slunce, který bylo v dírách mezi mraky možné pozorovat mezi 18:50 až do krásně naoranžovělého západu slunce. Pavel nakonec z MB hvězdárny vyjel v 16:06 h, po předchozím telefonátu s Dášou K. na Hejdovce (v 16:15–16:25 h) přibalil na vyžádání výrobník ledu (bez návodu, který ve spěchu bohužel nenašel) a na Novákův kopec přijel kolem 17:00 h, kde již půl hodiny probíhala zvuková zkouška, což Pavla trochu mátlo (že se začalo o hodinu dříve). Během 25 minut historicky poprvé tým Pavel, Šárka, Dan, Vojta a Petr Šesták vztyčil stánek 3x6 m pro bar, který na pokyny Dáši byl těsně přiražen k velkému vojenskému stanu (horní krajní nůžková konstrukce se elegantně zahákla za vrcholky bočních stanových tyčí a pojistila provázky; nohy na opačné straně konzumentů byly zvýšeny na předposlední západku, pouze jedna rohová noha byla vysunuta úplně kvůli vyrovnání nerovnosti terénu). Stoly se sortimentem byly umístěny do tvaru písmene „L“ pod středové střešní klouby, boční stěna díky oblačnosti a převážně schovanému Slunci nebyla vůbec potřeba. Poté Pavel vyndal a instaloval hledač komet 150/750 na AZ montáž s hlavou Vixen s třecími spojkami i jemnými pohyby, jenž byl namířen primárně na Trosky, příležitostně na Vyskeř (Ještěd nebyl vidět); na bezpečnost dohlíželi Dan K. a Šárka J. Před odjezdem na Tři zuby k posilnění se Pavel ještě nainstaloval plátno do velkého stanu a postavil vysoký skládací stolek k protější tyči pro projektor zapůjčený od Jirky Hanuše; obojí bylo pojištěno provázkem. Pro příště pro větší obraz je vhodné stolek přirazit k tyči z druhé strany, aby vzdálenost mezi stolkem a plátnem byla co největší. Jako další překvapení Jirka H. na strop umístil osvětlení ze zdobných žárovek i barevná světla, která reagují na hudbu. Plátno šlo vysunout těsně pod tyto žárovky. Toto vše bylo připraveno na akci naprosto ideálním způsobem do 17:40 h.

Obr. 2: Předpověď počasí na noc a následující den z odpoledne téhož dne akce – zdroj: yr.no.

Okolo 18. h Alenka P. vítala na Novákově kopci hosty a známé a poté se poloprázdnou dacií s Pavlem vydala na občerstvení na Tři zuby až do 18:45, kdy již probíhaly dětské soutěže připravené Šárkou J.
(a umělou inteligencí) a začalo mezi mraky prosvítat sluníčko. Proto Pavel zprovoznil druhý dovezený dalekohled SW 90/900 (jímž nelze Slunce přímo snadno pozorovat), který až do sklizení zůstal na AZ montáži Vixen a akorát v zorném poli zobrazil troseckou terasu s oběma věžemi i vlajkou, zatímco hledač komet byl umístěn na EQ montáž a s Herchelovým hranolem příležitostně (podle oblačnosti) zobrazoval povrch Slunce s několika skvrnami; Pavel se snažil od oka postavit EQ montáž s co nejlepší orientací na sever a nakonec se celé ustavení ukázalo jako perfektní, proto vydrželo až do konce pozorování (cca do 4 hodin, kdy se dalekohledy již značně rosily).

Úvodní velmi pěkný projev předsedkyně OSM Alenky P. čtený z jejích poznámek přepsal všema deseti prsty student učitelství ČJ–NJ Pepa K.:

Josef Brož

V Českém ráji,

v krajině snů a sedmikrás

je každý člověk spasen.

Když rozvoní se květy v nás,

sen změní se mu v báseň

Prázdninová slavnost – PNO v Malechovicích získává letos občanský průkaz. Když před lety přišel Míra Vaněk s nápadem uspořádat zde, na Novákově kopci, setkání a pozorování s profesionálním hvězdářem Pavlem Bromem z mladoboleslavské hvězdárny, byla jsem nadšena. A nejen já. Vstříc nápadu vyšli velkoryse manželé Dáša a František Kozderkovi. Zaujalo to i celoživotního příznivce astronomie, mého manžela Pavla. Postupně se sousedská sešlost změnila na velkou prázdninovou akci přesahující možnosti nás, pár organizátorů. Jsem ráda, že navzdory řadě problémů, které zákonitě podobné akce provázejí, koná se pozorování i letos. Dovolte mně proto, abych Vás jako předsedkyně OSM přivítala. Nejlépe básní Josefa Brože. (Recitace básně Malechovice.)

V této chvíli je třeba poděkovat všem, kteří drží pevně štafetu. Hvězdář dr. Pavel Brom, kamarád, neúnavný osvětář a vzdělavatel, připravil i letos řadu pozoruhodných lahůdek. Děkuji také všem dalším pomocníkům. Lahůdky pro tělo zajišťuje především Dáša. Sama Vám sdělí organizační záležitosti. Je rovněž skvělé, že se švédský stůl každoročně zaplní příspěvky od dárců a podporovatelů. Lahůdky hudební jsou v režii našeho drahého jazzmana a kapelníka Františka, jeho přátel a našeho vnoučka Pepy. Podělování zaslouží i náš pan starosta Libošovic Vít Svoboda, který je rovněž i velitelem hasičů. Každoročně tuto akci podpoří zapůjčením vojenského stanu, laviček a stolů, i drobným finančním příspěvkem. Léta běží, ráda organizaci přenechávám mladším. S láskou ale pokračuji v péči o našeho kamaráda Pavla Broma. Přeji Vám i letos hezké zážitky z přátelského setkání a pozorování. Na závěr si dovoluji přidat pár veršů Fráni Šrámka.

(Fráňa Šrámek)

Uprostřed cesty

Ne, nenatrháš z nebe hvězd.

A přece věř, že natrháš.

V boj marný, když se nevrháš,

tu za dnů vázneš v jílu cest

a večer, tiskna bradu v pěst,

svůj oheň čadit zříš a civíš v noc,

hluchého srdce němá stráž.

Ať cesty nikam nevedou,

tys po nich šel a šel jsi rád,

těch cest se nesmíš, nesmíš ptát,

snad není cest, jen lidé jdou

a jedna z hvězd je vždycky tvou

a z té ti zazní odpověď,

až přestaneš se ptát...

Po přivítání od Alenky se slova ujala Dáša, která jako vždy spatra zmínila všechny nejdůležitější informace k organizaci (pásky, Pepu s helmou, zaměření akce na pozorování hvězd, nikoliv malechovický Oktoberfest, i když stan máme taky; zejména bylo zdůrazněno doporučení projít si okolí stanu a zorientovat se ještě za světla) a poděkovala již tradičnímu pořadatelskému týmu. Nakonec i Pavel poděkoval partnerům MB hvězdárny, svým spolupracovníkům a uvedl program celé akce včetně letošního tématu Extrémy ve vesmíru. Přitom neopomněl okomentovat aktuální předpověď počasí (viz obr. 2). V odpovědi na otázku holčičky: „Jaké hvězdy uvidíme?“, Pavel mimo jiné zaregistroval v protějším vchodu do stanu oranžový kotouč zapadajícího slunce, proto zájemce pozval na poslední možnost prohlédnout si jeho povrch i romantický západ.

Petr Dobromyslov připravil ukázku startu demonstrační rakety DOBRO 2. Než Petr doladil dálkové startování, uvedl Pavel nejdůležitější bezpečnostní pokyny zejména přítomným dětem, které měly raketu přistávající na padáčku sledovat, a posléze ji pomoci Petrovi najít a z bezpečné vzdálenosti označit místo jejího dopadu. Podle Petra vystoupala raketa do výšky asi 180 metrů, avšak vítr ji odnesl za zarostlý pozemek ve svahu směrem na jihovýchod.

První hudební blok se skupinou Há(F)Rá(Mi)PeS (kde v sestavě bohužel chyběli nepřítomní Radek
a Míla a kde „F“ zde označuje fenomenálního Fandu Kozderku na bicí) začal a skončil ihned po úvodních projevech v 19:30; než kapela spustila, Pavel pozval přítomné na start demonstrační rakety, který pochopitelně chtěli vidět i členové kapely. Jejich blok sestával z písní v různých jazycích, s převahou francouzštiny. Píseň „Jednou mi fotr povídá“ si na baskytaru zahrál Pepa Kyselo. Během prvního bloku Šárka J. na přání dětí připravila start své vodní rakety, a to již během pokročilého soumraku, jakmile se děti vrátily z pátrací akce po první raketě. Pavel příležitostně sklidil vybavení pro bezpečné pozorování Slunce a připravil velký dalekohled k pozorování noční oblohy.

Poté následoval první blok osvětové přednášky s vybranými rekordy a extrémy ve vesmíru, například z hlediska teploty, hustoty, extremofilů, včetně významných výročí. Přednáška trvala hodinu a zaznělo několik dotazů, z nichž nám v paměti utkvěla otázka, jestli pan hvězdář umí předpovědět počasí na rok dopředu. Při té příležitosti, jak by to bylo užitečné pro plánování pozorování zajímavých úkazů, Pavel zmínil nejvýznamnější události, které nás čekají v blízké budoucnosti: 7. 9. 2025 úplné zatmění Měsíce a 12. 8. 2026 úplné zatmění Slunce (pro sever Španělska; v ČR nastane 86% částečné zatmění).

V druhém hudebním bloku se představila dívčí kapela Fired Flies. Zpívaly písně s doprovodem akustických kytar. Návštěvníci akce si jejich vystoupení velice pochvalovali. Dáša vyhlásila poslední příležitost pro občerstvení, čehož Pavel posléze využil. Když se po utichnutí hudby vrátil do stanu, byla již na obloze vidět některá souhvězdí. Po jednadvacáté hodině zaznělo druhé Pavlovo vystoupení na téma výročí deseti let od prvního zachycení gravitačních vln, které představuje opravdu extrémní astrofyzikální měření, jaké lidstvo dosud dokázalo. Pavel přitom neopomněl komentovat různé technické detaily a vychytávky, jakými je v praxi možné měřit např. vzdálenost 4 km s neuvěřitelnou přesností na zlomky rozměru protonu. Tak slabé gravitační vlny jsou! Na konci Pavel zaváhal, zda má opět pro kapelu sklidit plátno, protože se pro přítomné chystalo překvapení. To však mělo přijít později.

Na třetí hudební blok od 22 hodin si vzal Fanda Kozderka čepici kšiltem dozadu, aby dotvořil atmosféru rockové kapely Eislinger Superstar. Pepa to pěkně rozjel, povzbuzovaný svými kamarády a bývalou třídní učitelkou Lucií Noskovou, která se svou kamarádkou pořádně zapařila! Ani zbytek kapely však nezůstával pozadu. Vyzdvihněme řeznický výkon Františka za bicími. Sóla občas ujela mimo tóninu, byl to ovšem záměr, jelikož se kapela snažila vystihnout hudební styl zvaný agrojazz. Stojí za zmínku, že na skladby Allways on my mind a Karviná se vyskytly v publiku slzy. Slzy dojetí.

Po skončení třetího bloku byla obloha zcela rozzářená, bez mráčku, nad obzor konečně vykoukl Saturn, který měl Pavel pomoci zaostřit. Současně začalo zlobit zelené laserové ukazovátko, které se Šárka snažila zahřívat v kapse, proto nastal čas vyzkoušet nově vyrobený prototyp vylepšeného, které se osvědčilo báječně, a přítomní zájemci vždy přesně věděli, o jaké hvězdě či kterém souhvězdím je řeč. Mezitím byl uveden čtvrtý hudební blok jako extrémní, a to v návaznosti na letošní téma. První tři písně pocházely od kapely Jasná páka. Návštěvníci si sami ze stanu odklidili lavičky, aby vytvořili improvizovaný parket, na kterém prováděli taneční kreace různého druhu. Poslední hudbu kapela hrála až do jedné hodiny ráno. Na romantické skladby si někteří účastníci zatančili ploužák. Publikum si dokonce vyžádalo přídavek, pro který kapela zvolila skladbu Knocking on the heavens door, jež měla pozornost účastníků přesměrovat zpět na nebe.

Konečně přišel čas na chystané překvapení. Pavel rozvinul projekční plátno, nikoli však pro přednášku, nýbrž pro videoklipy se salsou promítané Jirkou H. (a vybrané Fandou K.), které byly doplněny právě živými perkusemi Fandy Kozderky. Zkrátka konečně se po letech slibování na plakátech povedla ta salsa… Tančili především Pavel Brom a Petra Hanušová, přidal se i její manžel Jiří Hanuš, který Pavla několikrát střídal. Lekci základních kroků u Pavla a Péti absolvovali Josef Kyselo a Matouš Cimala. Je zajímavostí, že se tančilo na svahu. Proto se tančící dvojhvězda Petry a Pavla pomalu při svižném pohybu posouvala (odborně driftovala) až k baru, což Pavla inspirovalo k ocenění Dášiny strategie i zkušenosti, kde nejlépe bar umístit! Salsotéka trvala téměř až do 2 hodin ráno. Příště musíme salsu zopakovat a určitě začít dříve, případně – jak bývá dobrým zvykem – proložit bachatou. Po salse byly za Pavlova komentáře pozorovány mj. krátery na Měsíci asi šesticí vytrvalců.

Statistiky:

Nejprve k letošnímu tématu: Porada místních organizátorů probíhala v extrémně vysokém vedru – den před akcí při západu slunce teploměr u Kozderků ukazoval 32 °C (Šestákovi byli svědky).

Letošní hry pro děti byly v rukou mladých hvězdářů. Vytvořeno bylo celkem osm stanovišť, která byla zaměřena nejenom na fyzickou zdatnost, ale také na procvičení mysli. Jejich sestavování začalo probíhat již po páté hodině odpolední, avšak přípravu lehce hatil vítr, který se během dne objevil a se kterým se úplně nepočítalo – neustále shazoval jednotlivé panely na zem. I přesto se stanoviště podařilo připravit (mj. pomohlo zkrácení tyček, resp. snížení panelů kousek nad zem) a cca v 18:15 byly předány první pracovní listy nedočkavým luštitelům.

Kromě správného seřazení planet Sluneční soustavy si děti vyzkoušely například luštění hesel pomocí Morseovy abecedy a Caesarovy šifry či pomohly donést meteorický náklad na speciálních pomůckách do bezpečí přepravovacích zařízení. Velký úspěch mělo stanoviště se souhvězdími, kde se musely hvězdy správně spojit jedním tahem podle kartičky s nápovědou. Podle pozorování autorky těchto stanovišť, Šárky, se toto stanoviště zalíbilo i starším účastníkům akce a někteří z nich tato souhvězdí poté objevili také na noční obloze.

Po správném vyplnění úkolů v pracovních listech a nahlášení tajného kódu „rekordy“ byl dětem odvyprávěn příběh o nejmenších rekordmankách v extrémních podmínkách – želvuškách. Jako menší pozornost za splnění úkolů děti získaly ručně vytvořené placky na krk s těmito rekordmankami.

Celkem se her v doprovodném programu zúčastnilo 20 dětí různých věkových kategorií.

Josef K. napočítal 23 aut včetně dvou karavanů. Návštěvníci rozložili 3 stany. Pod širákem přespali zejména Pavlovi asistenti z mladoboleslavské hvězdárny. Když už byla řeč o extrémech, uveďme, že návštěvníci nepřijeli pouze z Prahy, ale vážili cestu například z České Skalice (starostka Zuzana, která Pavla lanařila do České Skalice), dále z Hnojic u Olomouce nebo Uherského Hradiště – viz např. foto Matouše C. hledajícího raketu v koruně ořešáku na obr. 3. Během akce vznikly zajímavé snímky, jako například východ Měsíce na obr. 4.

Podle rozdaných pásek (náramků) i objemu zkonzumovaného občerstvení se akce zúčastnilo lehce přes sto návštěvníků, kteří (jako obvykle) přicházeli a odcházeli v celém průběhu hlavního programu.

Obr. 3: Moravané byli z akce celí na větvi. (Autor: Pepa K.)	Obr. 4: Východ Měsíce za troseckou věží Panna. (Autor: Pepa K.)

Pavel Pospíšil odešel dadat před půlnocí, hloubaje nad rozdílem mezi normálem a extrémem. Pavel Brom, nehloubaje, po sklizení silně zarosené techniky ulehl v Kozderkovic Bydlíku ve 4:46. Předtím v hluboké noci, kdy Dáša K. hledala svůj ztracený telefon s vypnutým zvukem a odmítala prozvonění, to Pavlovi nedalo a přes zjevnou marnost zkusil Dášu prozvonit. Podobně jako u Perseid nebyl slyšet žádný zvuk, avšak Dáša po chvíli mimo hvězd na obloze dokonce spatřila světlo na louce mezi stanem a příbytkem: Že by snad nějaká Perseida přeci jen dopadla až na louku, k čemuž Pavel mnohokrát zdůrazňoval, že je to zcela vyloučeno?!? Dáša se tedy rozeběhla ono světlo na louce prozkoumat… Perseida to samozřejmě nebyla, přesto se Dáša vrátila celá šťastná, že našla svůj ztracený komunikátor. Pavlovi asistenti Petr Dobromyslov (zodpovědný za vypnutí světel ve stanu) a Daniel K. spolu sváděli šachové turnaje až do 6:15, kdy dopili poslední doušky zlatavého moku.

Stojí též za zmínku, že v tomto extrémním ročníku jedna ze zpěvaček dokonce zažila trému (a to z důvodu inkognito-návštěvy jednoho známého frontmana kapely a milovníka přírody, jehož soukromí ctíme, a proto jméno nezveřejňujeme). I takovou situaci však ostřílený Petr P. podle svědectví Dáši K. dokázal rychle vyřešit: „Hele, nalejte jí honem skleničku, ať se z toho vyklepe!“

Termín příští akce byl po krátké domluvě s Hanušovými při jejich odjezdu domů stanoven na sobotu 15. 8. 2026 od 18 h, tj. 3 dny po zajímavém úplném zatmění Slunce (ze Španělska, kam Pavel B. nejspíš vycestuje na dovolenou – a předpokládá, že to samé podniknou i další zvědavci…).

Na Třech zubech dne 17. 8. 2025 (16–19 h), následně u Kozderků (20–22 h)
a s využitím časových razítek Pavlem pořízených fotografií zapsali:

Mgr. Pavel Brom, Ph.D.,
versolog a traktorista Josef Kyselo
a rak. Ing. Petr Dobromyslov (nově nazvaný Oregáno)